Jean-Baptiste Mathon, Plán rekonstrukce a rozvoje Brestu, 1948, Archives municipales de Brest

Architektem určeným pro plán rekonstrukce Brestu byl Jean-Baptiste Mathon (1893-1971). V roce 1923 získal Velkou cenu Říma a byl zastáncem umírněné moderny, která smiřuje požadavky technologicky se měnícího světa s urbanistickými kompozicemi inspirovanými tradicí.

Jeho plán na rekonstrukci a rozvoj Brestu dovršil sen o uspořádaném městě, který v 17. století sepsal inženýr Vauban a který se v meziválečném období snažil realizovat architekt Milineau. Rue de Siam, rozšířená pro automobilovou dopravu, se stala hlavní osou nového města vybudovaného na troskách rozbombardovaného města. Na novém srovnaném terénu byly bloky uspořádány do pravidelného rastru. Naměstí Svobody (Place de la Liberté) otevřelo velkolepou perspektivu na „Versailles na moři“, kterým byl Mathonův Brest. Jak však město nabíralo na výšce, ztrácelo veškeré spojení s břehy Penfeldu, kde se odděleně rozvíjel arzenál.

Mathon stanovil pravidla pro přestavbu centra města, aby mu dodal celkovou jednotu (ovšem s tím, že odškodnění majitelé měli volnost při výběru architektů). Nařízené fasády, které rámují náměstí Svobody, upravil podle zvláštního vzoru (z kamene). Brest byl přestavěn s relativní volností, která měla zaručit městskou homogenitu.

^{Sonia de Puineuf}