Walter Möbius, Zřícenina kostela Frauenkirche s pasoucími se ovcemi, 1957, SLUB Dresden Deutsche Fotothek

Násilné bombardování v noci na 13. února 1945 si vybralo svou daň na budově, která bývala pýchou Drážďan: Frauenkirche. Náměstí Neumarkt, na němž kostel stál, bylo vyklizeno, ale obyvatelé Drážďan nesouhlasili s tím, aby byly ruiny srovnány se zemí. Chtěli uchovat vzpomínku umístění církevní památky v srdci historického centra. Ruiny se tak staly jedinou památkou v tomto no-man’s landu.

Fotografie z roku 1957 zachycuje zvláštní střed města: hromadu kamenů kolem zbytků zdi kostela Frauenkirche na zelené louce, která slouží jako pastvina pro ovce. Tato louka představovala vyčkávací řešení v době ostrých diskusí. Řešení, které trvalo několik desetiletí, až do 90. let 20. století. Do té doby se život obyvatel odehrával spíše na okraji historického centra města.

V té době se Drážďany staly zvláštní turistickou destinací se stěží skrývanými politickými záměry: lidé si přicházeli prohlédnout sbírky obrazů a porcelánu a zhodnotit válečné škody. Zničení „Florencie na Labi“ Spojenci bylo komunistickým režimem obratně využito k propagandistickým účelům proti západnímu bloku.

^{Sonia de Puineuf}