Gwenaëlle Magadur, La Ligne Bleue (Modrá linie), Brest, 2000

Tuto efemérní instalaci vytvořila brestská umělkyně Gwenaëlle Magadur za podpory města Brest, departementu Finistère a regionu Bretaň. Modrá linie označuje velký pás městských hradeb Brestu, které v 17. století navrhl Vauban. Tyto hradby byly po druhé světové válce ve spěchu obnovy zbořeny, aby se město mohlo rozšířit.

Na několik desetiletí se tento „Brest, z něhož nic nezbylo“ (podle Jacquese Préverta) zcela vytratil z povědomí obyvatel. Gwenaëlle Magadur ve snaze znovu objevit stopy této mlčením zahalené městské minulosti navrhla obci, aby na trase starých hradeb vyznačila pomíjivou modrou čáru. Oproti jiným uměleckým dílům ve města se toto lišilo tím, že šlo především o osobní výzkum, soukromou iniciativu.

Modrá linie byla skutečně vytvořena v roce 2000, což vyvolalo otázky obyvatel, kteří byli zpočátku špatně informováni o povaze tohoto netypického značení na zemi. Čára, navržená jako „kůže“, denně otíraná kroky kolemjdoucích, postupně zanikla (i když méně rychle, než se očekávalo). Nicméně vytvořila obecné povědomí o možnostech historické imaginace Brestu. Ta byla ve stejných letech reaktivována pořádáním námořních slavností, které umožnily obyvatelům města přístup na břehy Penfeldu, vojenského území. Právě tato zkušenost podnítila umělce k vytvoření Modré linie, efemérního díla, které je nyní rovněž součástí imaginace Brestu – města palimpsestu.

O několik let později se Gwenaëlle Magadur společně s architektem Sylvainem Le Stumem zabývala pamětí Recouvrance a břehů Penfeldu. Z této umělecké rezidence vzniklo dílo La ville en mutation (Město v mutaci), které se skládá z fotomontáží (návrhů instalací), v nichž se objevují zničené pozemky dělnické čtvrti a zmizelé fasády města pohřbené pod přestavěným Brestem.

^{Sonia de Puineuf}